Dotaz
Zákoník práce udává povinnost, že mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. V případě mzdy je hodinová sazba minimální mzdy přepočtena dle sjednaného týdenního úvazku, tzn. rozdílně pro 40 hodin, 38,75 hodiny a pro 37,5 hodiny. Jak je tomu ale u odměny z dohody o pracovní činnosti? Je nutné dodržovat tyto rozdílné sazby podle toho, v jaké směnnosti "dohodář“ práci vykonává, nebo pro dohodu o pracovní činnosti platí základní sazba minimální mzdy pro 40ti hodinový úvazek, tzn. 9 900 Kč, resp. 58,7 Kč?
Právní předpisy
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
-
§ 76 ZP
-
§ 77 odst. 2 písm. h) ZP
-
§ 79 ZP
-
§ 110 ZP
-
§ 111 ZP
Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí
Odpověď
Z ustanovení § 77 odst. 2 písm. h) ZP plyne, že není-li v ZP dále stanoveno jinak, vztahuje se na práci konanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr úprava pro výkon práce v pracovním poměru- To však neplatí, pokud jde o odměňování (dále jen "odměna z dohody"), s výjimkou minimální mzdy. Je tedy nesporné, že na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr se bude aplikovat ustanovení § 111 ZP, které se týká minimální mzdy, což ovšem vyplývá nejen z ustanovení § 77 odst. 2 písm. h) ZP, ale i ze samotné dikce ustanovení § 111 ZP, které ve svém odstavci 1 větě druhé jasně říká, že mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda.
V tomto momentu je však nutno vyřešit právní otázku, na kolik se na odměnu z dohody bude aplikovat ustanovení § 111 odst. 2 ZP, obsahující odkaz na nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí (dále také "NMM"), resp. lépe řečeno na kolik a v jakém rozsahu se na odměnu z dohody budou aplikovat upřesňující ustanovení NMM, obsahující další podmínky pro poskytování minimální mzdy.
Ve svém ustanovení § 5 odst. 1 nařízení vlády č. 567/2006 Sb. stanoví, že při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby (zde je odkaz na ustanovení § 79 ZP) než 40 hodin se hodinové sazby minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy úměrně zkrácení týdenní pracovní doby zvyšují. Dané ustanovení je nutno v kontextu Vaší otázky vnímat jednak v souvislosti s ustanovením § 77 odst. 2 písm. d) ZP, ale také v souvislosti s ustanovením § 76 odst. 2 ZP a ustanovením § 110 ZP. Z ustanovení § 77 odst. 2 písm. d) ZP sice plyne, že není-li v ZP dále stanoveno jinak, vztahuje se na práci konanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr úprava pro výkon práce v pracovním poměru; to však neplatí, pokud jde o pracovní dobu a dobu odpočinku; výkon práce však nesmí přesáhnout 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích, a mohlo by se tak jevit, že když je na základě tohoto ustanovení v případě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr vyloučena aplikace části čtvrté ZP (tedy včetně ustanovení § 79 ZP, které do této části spadá), není možno aplikovat pravidlo obsažené v ustanovení § 5 odst. 1 nařízení vlády č. 567/2006 Sb., neboť toto právě na ustanovení § 79 ZP odkazuje.
Problematická je však skutečnost, že zmíněný § 76 odst. 2 ZP s pojmem stanovená týdenní pracovní doba pracuje, a tudíž je nutno s ním i v případě výkonu práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr počítat, nějakým způsobem k němu přistoupit a v daném kontextu ho právně interpretovat. Jelikož je jediným obecným ustanovením týkajícím se stanovené týdenní pracovní doby právě § 79 ZP,…
