Dotaz
Jak máme jako zaměstnavatel postupovat, když zaměstnanec nedochází do práce a vykazujeme mu neomluvenou absenci? Jak máme reagovat, když tato absence trvá třeba jen několik dnů anebo i celý kalendářní měsíc? Měli jsme i situaci, kdy zaměstnanec nastoupil do zaměstnání, odpracoval jeden den a již více nepřišel. Postupuje se odlišně u zaměstnanců pracujících na základě pracovní smlouvy a u dohod?
Právní předpisy
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
-
§ 34 odst. 1 písm. c) ZP
-
§ 36 ZP
-
§ 55 odst. 1 písm. b) ZP
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
-
§ 6 odst. 2 ZNP
-
§ 7a odst. 1 ZNP
Odpověď
V právní úpravě zdravotního pojištění, dané zejména zákony č. 48/1997 Sb. a 592/1992 Sb., oba ve znění pozdějších předpisů, není problematika neomluvené absence přímo řešena. V této souvislosti se tak prioritní záležitostí stává tematika minima, kdy bez ohledu na rozsah neomluvené absence musí být:
-
dodržen minimální vyměřovací základ při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc, nebo
-
dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu tehdy, pokud zaměstnání trvá pouze po část kalendářního měsíce. Pro úplnost dodáváme, že všechny situace, které snižují minimální vyměřovací základ zaměstnance na poměrnou část, naleznete v ustanovení § 3 odst. 9 ZPZP
Zaměstnavatele naopak nemusí z hlediska stanovení vyměřovacího základu v podstatě vůbec zajímat neomluvená absence u zaměstnaných osob, pro které neplatí minimální vyměřovací základ dle ustanovení § 3 odst. 8 ZPZP. U těchto zaměstnanců se pojistné vždy odvádí ze skutečné výše příjmu, tedy bez ohledu na platné minimum, takže vyměřovací základ může být relevantně nižší než 17 300 Kč nebo může být i nulový.
Z výše uvedeného tak plyne, že pro správný odvod pojistného není důležitý počet vykázaných dnů neomluvené absence. Zásadní roli však v této souvislosti hraje skutečnost, jak dlouho zaměstnání trvalo, případně které další okolnosti přímo ovlivnily výši vyměřovacího základu zaměstnance. V dále uvedených příkladech budeme vycházet z podmínky, že pro zaměstnance (a zaměstnavatele) platí ustanovení o povinnosti dodržet v roce 2023 při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ 17 300 Kč, zaměstnanec pracuje na základě pracovní smlouvy.
Příklad č. 1
Zaměstnanec měl půl měsíce neomluvenou absenci, jeho mzda za odpracované dny činila 19 210 Kč.
Vyměřovacím základem je dosažený příjem, který převyšuje hodnotu minimálního vyměřovacího základu (minimální mzdy). Rozsah neomluvené absence nehraje roli.
Příklad č. 2
Zaměstnanec měl celý kalendářní měsíc neomluvenou absenci.
Vyměřovacím základem pro odvod pojistného je částka minimální mzdy coby minimálního vyměřovacího základu zaměstnance v hodnotě 17 300 Kč. Pojistné činí 13,5 %, tj. 2 336 Kč. Toto pojistné zaplatí v plné výši zaměstnanec (v hotovosti do pokladny, převodem na účet – dle dohody se zaměstnavatelem), ale odvedeno bude zaměstnavatelem v rámci hromadné platby pojistného za všechny zaměstnance za daný kalendářní měsíc. Absentující zaměstnanec se v příslušném měsíci samozřejmě započítá do celkového počtu zaměstnanců, uváděného na Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele, a rovněž má v tomto měsíci vyřešen svůj pojistný vztah, jelikož je zaměstnán.
Ve zdravotním pojištění se nezaokrouhluje vyměřovací základ, resp. jeho poměrná část, ale zaokrouhlují se pouze výsledné částky pojistného, případně penále – obojí na celou korunu směrem nahoru.
Příklad č. 3
Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání ve čtvrtek dne 1. 6. a pracoval celý den. Poté již do práce nepřišel a ani se neomluvil, proto s ním zaměstnavatel podle § 55 odst. 1 písm. b) ZP okamžitě rozvázal pracovní poměr výpovědí, kterou zaměstnanec převzal dne 8. 6. V období 2. 6. – 8. 6. byla zaměstnanci vykázána neomluvená absence.
I když se s účinností od 1. ledna 2015 nenavyšuje z titulu vykázané neomluvené absence vyměřovací základ zaměstnance, musí být…
