Dotaz
Z celkového počtu zaměstnanců jsme v roce 2015 začali zaměstnávat více než polovinu invalidních důchodců, takže jsme ve zdravotním pojištění začali uplatňovat nárok na odpočet. Příjmy některých invalidních důchodců se pohybují od 6 000 Kč do 8 000 Kč, další pracují na dohody o provedení práce. Kromě těchto zaměstnanců máme poživatele starobního důchodu, pracující i u dvou zaměstnavatelů, nebo takové, kteří současně podnikají. Můžete nám vysvětlit postupy při odvodu pojistného, třeba i na přelomu let 2015/2016?
Právní předpisy
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
-
§ 3 odst. 1 ZPZP
-
§ 3 odst. 7 ZPZP
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Odpověď
Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění je zapotřebí si uvědomit, že vyměřovací základ pro platbu pojistného státem za tzv. "státní pojištěnce" (poživatelé důchodu, nezaopatřené děti, uchazeči o zaměstnání aj.) je roven výši odpočtu od dosaženého příjmu u těch zaměstnanců a zaměstnavatelů, kteří mají ze zákona na uplatnění odpočtu nárok (viz dále).
Od 1. ledna 1993, kdy začal v České republice fungovat systém veřejného zdravotního pojištění, mohli jak zaměstnavatelé (zaměstnanci), tak osoby samostatně výdělečně činné uplatňovat při placení pojistného na zdravotní pojištění odpočet od dosaženého příjmu. Od ledna 1993 činil odpočet 1 694 Kč měsíčně a postupem času se tato odečitatelná položka zvyšovala. Základní podmínkou pro uplatnění nároku na odpočet byla skutečnost, že zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná byli registrováni u své zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platil pojistné stát, po celý kalendářní měsíc, přičemž tento nárok bylo možno uplatnit v příslušném kalendářním měsíci pouze jedenkrát, a to buď v zaměstnání (zaměstnáních), nebo v rámci samostatné výdělečné činnosti.
Vpravdě průlomovou změnu přinesl zákon č. 438/2004 Sb., který novelizoval mj. zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. S účinností od srpna 2004 byly odpočty zrušeny jak u zaměstnavatelů, tak u osob samostatně výdělečně činných, což znamená, že naposledy byl možno uplatnit odpočet u obou těchto skupin plátců pojistného za měsíc červenec 2004, tehdy v částce 3 520 Kč. Nadále však zůstalo v platnosti zvýhodnění, podle kterého nemuseli (a dodnes nemusí) zaměstnanci či podnikatelé, za které platí po celý kalendářní měsíc pojistné stát, dodržet minimální vyměřovací základ. Touto novelou nebyla dotčena povinnost zaměstnavatele oznamovat v zákonné osmidenní lhůtě zdravotní pojišťovně skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za zaměstnance pojistné.
Nařízením vlády č. 158/2015 Sb. se s účinností od 1. 1. 2016 zvýšil vyměřovací základ pro platbu pojistného státem za osoby, za které je stát plátcem pojistného, z částky 6 259 Kč, platné od 1. července 2014, na 6 444 Kč. Měsíční platba pojistného za osobu, za kterou stát pojistné platí, se tak zvýšila od 1. 1. 2016 z částky 845 Kč na 870 Kč (13,5 % z částky 6 444 Kč po zaokrouhlení). To znamená, že za každou osobu, za kterou platí pojistné stát ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 ZVZP, obdrží příslušná zdravotní pojišťovna od ledna 2016 měsíčně navíc 25 Kč.
Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění je zapotřebí si uvědomit, že vyměřovací základ pro platbu pojistného státem za tzv. "státní pojištěnce" (poživatelé důchodu, nezaopatřené děti, uchazeči o zaměstnání aj.) je současně roven výši odpočtu od dosaženého příjmu u těch zaměstnanců a zaměstnavatelů, kteří mají ze zákona na uplatnění odpočtu nárok (viz dále).
UPLATNĚNÍ ODPOČTU
V souvislosti s uplatňováním odpočtu je zapotřebí respektovat v roce 2016 následující:
-
nárok na uplatnění odpočtu může použít pouze zaměstnavatel, zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců,
-
u tohoto zaměstnavatele lze uplatnit nárok na odpočet jen v případě zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod,
-
odpočet je možné nárokovat i v případě, kdy uvedené skutečnosti netrvají po celý kalendářní měsíc.
V případě přiznání nebo odejmutí invalidního důchodu musí být v příslušném kalendářním měsíci při uplatnění odpočtu přihlédnuto k potřebě dodržet poměrnou část minimálního vyměřovacího základu zaměstnance.
Z výše uvedeného mj. vyplývá, že v roce 2016 lze odpočet 6 444 Kč uplatnit pouze u poživatelů invalidního důchodu, a to jen u vybrané skupiny zaměstnavatelů. Do konce roku 2015 činil tento odpočet 6 259 Kč.
Pokud poživatel invalidního důchodu současně pracuje u dvou (případně více) zaměstnavatelů, kdy každý z těchto zaměstnavatelů zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, může poživatel tohoto důchodu uplatnit odpočet u každého zaměstnavatele.
PRAKTICKÁ ŘEŠENÍ K ZAMĚSTNÁVÁNÍ POŽIVATELŮ INVALIDNÍHO RESP. STAROBNÍHO DŮCHODU
V příkladech č. 1 až 3 je splněna podmínka, že zaměstnavatel na přelomu let 2015/2016 zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, tedy s nárokem na odpočet. Podmínky v příkladech č. 4 až 6 již platí pro všechny zaměstnavatele a zároveň pro poživatele starobního důchodu.
Příklad č. 1
Poživatel invalidního důchodu je zaměstnán na základě pracovní smlouvy na zkrácený pracovní úvazek, v měsících prosinci 2015 a lednu 2016 činil jeho příjem 6 400 Kč.
Při odvodu pojistného za měsíc prosinec postupuje zaměstnavatel následujícím způsobem. V tomto měsíci činí výše odpočtu 6 259 Kč, takže pojistné bude odvedeno sazbou 13,5 % z částky 141 Kč (6 400 – 6 259). Celková výše pojistného za měsíc prosinec činí 20…
