Dotaz
Jak se postupuje ve zdravotním pojištění, když zaměstnanci (nebo bývalému zaměstnanci) zúčtujeme po skončení zaměstnání ještě odměnu? Jakým způsobem lze právně "ošetřit" poskytnutí vyššího odstupného, než je minimální nárokové podle zákoníku práce? Můžeme odstupné vyplatit i ve splátkách? Platí se pojistné z odměny, kterou zúčtujeme zaměstnanci při rozvázání pracovního poměru z toho důvodu, že zaměstnanec pozbyl pro výkon práce zdravotní způsobilost? Jaké podmínky platí ve zdravotním pojištění u konkurenční doložky?
Právní předpisy
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
-
§ 52 písm. a) – e) ZP
-
§ 67 ZP
-
§ 270 odst. 1 ZP
-
§ 310 ZP
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
-
§ 6 odst. 2 ZNP
-
§ 7a odst. 1 ZNP
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004, obě ve znění Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 465/2012 ze dne 22. května 2012
Odpověď
Zaměstnavatel je povinen platit pojistné tehdy, jsou-li zaměstnanci vykonávajícímu pro zaměstnavatele činnost zúčtovány příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 ZDP a rovněž v případě, kdy zúčtovaný příjem svojí výší povinnost placení pojistného zakládá.
Pokud se osoba nepovažuje ve zdravotním pojištění za zaměstnance dle § 5 písm. a) ZVZP, pak zaměstnavatel neodvede pojistné. Jedná se o:
-
osobu s příjmy, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny podle § 6 odst. 7 ZDP a § 6 odst. 9 ZDP,
-
žáka nebo studenta, který má pouze příjmy ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku,
-
osobu činnou na základě dohody o provedení práce při příjmu nepřevyšujícím 10 000 Kč,
-
člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci (nebo funkci), za kterou je jím odměňován a nedosáhl v příslušném kalendářním měsíci započitatelného příjmu 4 000 Kč,
-
osobu činnou na základě dohody o pracovní činnosti, která nedosáhla v kalendářním měsíci započitatelného příjmu 4 000 Kč,
-
dobrovolného pracovníka pečovatelské služby, který nedosáhl v kalendářním měsíci započitatelného příjmu 4 000 Kč.
Ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.
Splňují-li osoby výše uvedené stanovené podmínky, nepovažují se z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance a pojistné neplatí ze zúčtovaného příjmu ani zaměstnavatel, ani tyto osoby jako zaměstnanci.
Poslední z výjimek, kdy se osoby nepovažují ve zdravotním pojištění za zaměstnance, jsou členové okrskových volebních komisí při všech volbách, které se u nás konají. Za zaměstnance se tak nepovažují členové okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise, kteří plní úkoly podle volebních zákonů.
Další výjimky, kdy se pojistné na zdravotní pojištění ze zúčtovaných příjmů neplatí, jsou zakotveny v ustanovení § 3 odst. 2 ZPZP.
PŘÍJEM PO SKONČENÍ ZAMĚSTNÁNÍ - ODMĚNA
V praxi nejsou výjimkou příjmy zúčtované po skončení zaměstnání bývalému zaměstnanci. V případě těchto příjmů (odměn) se primárně vychází z těchto zásad:
-
pojistné se odvádí. Výjimkou je situace, kdy se do vyměřovacího základu zaměstnance nezahrnuje plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání dle ustanovení § 3 odst. 2 písm. d) ZPZP.
-
vyměřovacím základem pro odvod pojistného je dosažená výše příjmu (odměny). V tomto případě se nejedná o příjem zaměstnance a minimální vyměřovací základ dle ustanovení § 3 odst. 4 a 6 ZPZP, nýbrž o příjem zúčtovaný po skončení zaměstnání. Osoba již není zaměstnancem, takže v případě odměny nižší než minimální mzda není důvod k dopočtu. Kromě toho pojištěnec už má, resp. by měl mít, řešené zdravotní pojištění jiným způsobem.
-
na měsíc, do kterého je odměna zúčtována, se osoba jako zaměstnanec nepřihlašuje, protože fakticky není zaměstnancem zaměstnavatele, který příjem zúčtoval. To znamená, že na Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele za tento měsíc se k příjmům ostatních zaměstnanců připočítají výše odměny jako vyměřovací základ a příslušné pojistné.
Podle § 3 odst. 3 ZPZP platí, že pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, kterému byly zúčtovány příjmy po skončení zaměstnání, se použijí odstavce 1 a 2 obdobně. To znamená, že z příjmů zúčtovaných po skončení zaměstnání se pojistné buď odvede (jedná-li s příjmy podle § 3 odst. 1 ZPZP, nebo neodvede (pokud se jedná o příjmy podle § 3 odst. 2 ZPZP).
ODSTUPNÉ A ZÁKONÍK PRÁCE
Odstupné jako forma kompenzace za rozvázání pracovního poměru přísluší ze zákona zaměstnanci pouze v případech rozvázání pracovního poměru dohodou nebo výpovědí z organizačních důvodů [§ 52 písm. a) až c) ZP] nebo ze zdravotních důvodů [§ 52 písm. d) ZP]. Odstupné má pomoci zaměstnanci překlenout období od skončení pracovního poměru do doby, než si bude moci zajistit další zdroj příjmů. Důsledkem vyplacení odstupného je také odsunutí (nikoli zkrácení) podpůrčí doby, po kterou je zaměstnanci poskytována podpora v nezaměstnanosti.
Zaměstnavatel je povinen vyplatit zaměstnanci odstupné v souvislosti s rozvázáním pracovního poměru tehdy, kdy to zákon stanoví, a to bez pohledu na další okolnosti, jako je například nástup do dalšího zaměstnání, zahájení samostatné výdělečné činnosti nebo když se osoba stane poživatelem některého z důchodů. Odstupné je právem zaměstnance, které je soudně vymahatelné stejně jako ostatní práva zaměstnance plynoucí z pracovního poměru.
Nárok na další (vyšší) odstupné, než jaké je stanoveno zákonem, může být zaměstnanci přiznán v pracovní smlouvě nebo jiné dohodě, v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpise zaměstnavatele.
Pokud byl se zaměstnancem rozvázán pracovní poměr z toho důvodu, že nesmí podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutím příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci…
