Příplatek za ztížené pracovní prostředí

Prosím o vysvětlení nároku na příplatek za ztížené pracovní prostředí. Práce máme zařazené do kategorií. Pro výslednou kategorii č. 4 platí, že nárok na příplatek vzniká vždy. Kategorie práce má několik ztěžujících vlivů, apř. vibrace (kategorie faktoru 3), pracovní poloha (kategorie faktoru 2), prach a hluk (kategorie faktoru 4). Jak určím celkovou výši nároku na příplatek? Jak je to s nárokem na příplatek u kategorie práce 3 a 2?. Za dobu nepřítomnosti se příplatek úměrně snižuje?

Právní předpisy

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

• § 117 ZP

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

• § 37 odst. 3 až 5 ZoOVZ

Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů

• § 2

• § 5 odst. 1

• § 6

• § 7

Odpověď

Pokud zaměstnanec koná práci ve ztíženém pracovním prostředí, má v souladu s ustanovením § 117 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZP"), právo na mzdovou kompenzaci. Ztížené pracovní prostředí vymezuje § 6 nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů (dále také "NVMM") jednotně pro všechny zaměstnavatele, tj. pro zaměstnavatele odměňující mzdou i platem. Za ztížené pracovní prostředí se považuje takové prostředí, ve kterém je zaměstnanec vystaven mimořádným obtížím vyplývajícím jednak z účinků ztěžujících vlivů, jednak z opatření směřujících ke snížení nebo odstranění těchto účinků (viz § 6 odst. 1 nařízení vlády č. 567/2006 Sb.). Jedná se např. o povinnost používat při práci ochranné pomůcky (dýchací přístroje, ochranné oděvy, jejichž použití je spojeno s pohybovým nebo jiným omezením) nebo dodržovat zvláštní režim rozvržení pracovní doby (např. bezpečnostní přestávky), popř. snášet jiná omezení (např. zvýšené požadavky na osobní hygienu). Pokud je nezbytné, aby zaměstnanec konal práci ve ztíženém pracovním prostředí, má podle § 117 ZP právo na mzdovou kompenzaci. Za dobu práce ve ztíženém pracovním prostředí proto přísluší zaměstnanci vedle dosažené mzdy příplatek, jehož výše musí činit podle § 7 nařízení vlády č. 567/2006 Sb. nejméně 10 % částky, která je stanovena v § 2 a v § 5 odst. 1 nařízení vlády č. 567/2006 Sb. jako základní sazba minimální mzdy (nejméně 5,50 Kč za hodinu nebo 920 Kč za měsíc). Příplatek zaměstnanci přísluší za každý ztěžující vliv vymezený v ustanovení § 6 odst. 2 nařízení vlády č. 567/2006 Sb. V případě nepřítomnosti zaměstnance se samozřejmě měsíční sazba příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí úměrně snižuje.

Vymezení ztíženého prostředí nepřímo navazuje na kategorizaci prací, kterou jsou zaměstnavatelé povinni provádět podle § 37 odst. 3 až 5 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Mzdová kompenzace přísluší zaměstnancům, kteří jsou při výkonu práce vystaveni ztěžujícím vlivům v intenzitě odpovídající čtvrté kategorii prací, s výjimkou ztěžujících vlivů vyplývajících z působení biologických činitelů, kde tato vazba není důsledně dodržena. Postup při kategorizaci upravuje vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli.

Ztěžujícími vlivy se podle § 6 odst. 2 nařízení vlády č. 567/2006 Sb. rozumí:

• prach, jehož průměrné celosměnové koncentrace v pracovním ovzduší jsou vyšší než trojnásobek hodnoty přípustného expozičního limitu stanoveného v příloze č. 3 (části A, tabulkách č. 1 až 5) k nařízení vlády č. 361/2007 Sb.;

• chemické látky, jejichž průměrné celosměnové koncentrace v pracovním ovzduší překračují hodnotu nejvyšší přípustné koncentrace v pracovním ovzduší stanovené v příloze č. 2 části A k nařízení vlády č. 361/2007 Sb., nebo pokud pro danou látku není hodnota nejvyšší přípustné koncentrace v pracovním ovzduší stanovena, překračují-li trojnásobek hodnoty jejího přípustného expozičního limitu stanoveného v příloze č. 2 části A k nařízení vlády č. 361/2007 Sb.;

• směsi chemických látek s předpokládaným aditivním účinkem, jestliže součet podílů celosměnových průměrných koncentrací jednotlivých chemických látek v ovzduší z jejich hodnot…