Dotaz
Setkáváme se s případy, kdy naši zaměstnanci mají kromě pracovní smlouvy uzavřenu u nás ještě dohodu, anebo ještě mají zaměstnání u dalšího zaměstnavatele. Můžete nám nejlépe formou příkladů vysvětlit, jak správně postupovat speciálně s ohledem na minimum platné ve zdravotním pojištění?
Právní předpisy
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
-
body 3 a 5 § 5 písm. a) ZVZP
-
§ 8 odst. 2 písm. a) ZVZP
-
§ 8 odst. 2 písm. d) ZVZP
-
§ 10 odst. 1 písm. a) ZVZP
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
-
§ 34 odst. 1 písm. c) ZP
-
§ 36 ZP
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
-
§ 6 odst. 2 ZNP
-
§ 7a odst. 1 ZNP
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004, obě ve znění Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 465/2012 ze dne 22. května 2012
Odpověď
U pracovní smlouvy podléhá odvodu pojistného každá částka příjmu. Při zaměstnání na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr platí, že zaměstnavatel plní zákonné povinnosti tehdy, pokud příjem:
-
na dohodu o pracovní činnosti činí alespoň 4 000 Kč, nebo
-
na dohodu o provedení práce převyšuje 10 000 Kč,
případně i s potřebou dodržet při odvodu pojistného zákonné minimum.
Při zaměstnání na základě dohod se v rámci rozhodného období kalendářního měsíce sčítají příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.
Ustanovení § 3 odst. 8 ZPZP naopak vyjmenovává osoby nebo situace, kdy zaměstnavatel nemusí stanovené minimum dodržet. V takovém případě je vyměřovacím základem příjem zúčtovaný zaměstnanci za daný kalendářní měsíc, což relevantně může být částka i nižší než 18 900 Kč.
Formou příkladů si předvedeme postupy zaměstnavatele v případě více pracovněprávních vztahů u jednoho zaměstnavatele nebo u dvou různých zaměstnavatelů, primárně s podmínkou pro zaměstnavatele dodržet minimální vyměřovací základ dle § 3 odst. 4 a odst. 6 ZPZP, případně poměrnou část tohoto minima dle § 3 odst. 9 písm. a) ZPZP
I. VÍCE PŘÍJMŮ U JEDNOHO ZAMĚSTNAVATELE
Příklad č. 1
Zaměstnanec má příjem na základě pracovní smlouvy 32 000 Kč a zároveň pracuje u téhož zaměstnavatele na dohodu o pracovní činnosti, kde si v některých měsících vydělá alespoň 4 000 Kč hrubého, v jiných naopak nikoli.
Vycházejme ze zásady, že pro účely účasti na zdravotním pojištění a placení pojistného se každý (míněno typově odlišný) pracovněprávní vztah posuzuje samostatně. To znamená, že pokud příjem na dohodu o pracovní činnosti dosáhne alespoň 4 000 Kč, přičítá se tato částka k hrubému příjmu 32 000 Kč a z takto vzniklého vyměřovacího základu odvede zaměstnavatel pojistné podle zákona. Jestliže je v rozhodném období kalendářního měsíce příjem na dohodu o pracovní činnosti nižší než 4 000 Kč, je vyměřovacím základem pro placení pojistného částka 32 000 Kč.
I když příjem na dohodu o pracovní činnosti nedosáhne v některých měsících 4 000 Kč, zůstává zaměstnanec trvale přihlášen z titulu pracovní smlouvy, takže žádné odhlášení neprobíhá.
Příklad č. 2
Zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele na základě pracovní smlouvy (s příjmem vyšším než minimální mzda) a zároveň na dohodu o provedení práce, kde jeho příjem v žádném z měsíců ledna až března nepřevýšil 10 000 Kč. Za květen však je na tuto dohodu zúčtován příjem 12 000 Kč, přičemž je reálný předpoklad, že v dalších měsících příjem na dohodu o provedení práce nedosáhne 10 000 Kč.
Protože příjem na dohodu o provedení práce nepřevýšil v žádném z kalendářních měsíců ledna až března částku 10 000 Kč, neodvádělo se z něj pojistné, resp. tento příjem se nepřičítal k příjmu dosaženému na základě pracovní smlouvy.
V tomto směru se však situace změnila v květnu, kdy se k příjmu na základě pracovní smlouvy připočte i částka 12 000 Kč, dosažená na dohodu o provedení práce. V dalších měsících roku bude vyměřovacím základem příjem pouze na základě pracovní smlouvy.
Poměrná část minimálního vyměřovacího základu
V uvedených příkladech jsme vycházeli z podmínky, že u zaměstnance musí být při odvodu pojistného zaměstnavatelem dodržen minimální vyměřovací základ.
Ve zdravotním pojištění však pracujeme i s poměrnou částí tohoto minima, kdy zaměstnavatel nemusí dodržet celé měsíční minimum 18 900 Kč, ale minimum poměrně snížené podle počtu kalendářních dnů trvání některé z dále uvedených skutečností.
Ustanovení § 3 odst. 9 ZPZP taxativně vyjmenovává situace, kdy se minimální vyměřovací základ zaměstnance snižuje na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů trvání dané skutečnosti. Konkrétně se jedná o tyto případy:
-
zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období kalendářního měsíce (zaměstnanec do zaměstnání nastoupil nebo toto ukončil v průběhu měsíce),
-
zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci (např. nemoc nebo otcovská),
-
zaměstnanec se stal nebo přestal být v průběhu měsíce
a) osobou, za kterou platí pojistné stát,
b) osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu,
c) osobou, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,
d) osobou, která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku.
Kdyby zaměstnání skončilo například dne 22. 5. 2024, musel by vyměřovací základ zaměstnance za měsíc květen činit alespoň 13 412,90 Kč [(22:31) x 18 900]. Pokud by však nebylo za 22 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci květnu dosaženo příjmu 13 412,90 Kč (například při zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek na základě pracovní smlouvy), provedl by zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do této poměrné části minima.
II. PŘÍJMY U VÍCE ZAMĚSTNAVATELŮ
Příklad č. 3
Pojištěnec je současně zaměstnán u dvou zaměstnavatelů, jeho hrubé příjmy činí 12 500 Kč…
