Dotaz
Ve kterých situacích je zaměstnanec chráněn před možností výpovědi ze strany zaměstnavatele? Platí zákaz výpovědi zaměstnavatelem po dobu, kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou nebo zaměstnankyně či zaměstnanec čerpají rodičovskou dovolenou? Má nemoc vliv na stanovení vyměřovacího základu zaměstnance? Zůstává zaměstnanec v pracovním poměru, i když vykonává veřejnou funkci?
Právní předpisy
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
-
§ 50 – § 54 ZP
-
§ 191 ZP a násl.
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
-
§ 6 odst. 2 ZNP
-
§ 7a odst. 1 ZNP
-
§ 41a ZNP
-
§ 41c ZNP
Odpověď
PRACOVNĚPRÁVNÍ ASPEKTY
Výpověď z pracovního poměru je právní jednání, které spočívá v jednostranném ukončení pracovního poměru nebo obdobného pracovněprávního vztahu předběžným oznámením, tedy pokud účinek výpovědi nastává až po uplynutí výpovědní doby. Výpověď musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží. To znamená, že výpověď daná ústně vůbec nevyvolává žádné účinky a pracovní poměr nadále trvá, i kdyby nebyla platnost výpovědi napadena soudní cestou.
Výpověď může být odvolána pouze se souhlasem druhé smluvní strany. Odvolání výpovědi a souhlas s jejím odvoláním je třeba provést písemně. K odvolání výpovědi může dojít pouze v průběhu výpovědní doby.
Podáním výpovědi pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí nejméně 2 měsíce s výjimkou vyplývající z § 51a ZP. Výpovědní doba smí být prodloužena jedině individuální písemnou smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem (nikoliv tedy kolektivní smlouvou). Výpovědní doba počíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce. Z toho také vyplývá, že výpovědní doba musí být vždy sjednána v celých kalendářních měsících.
Zákoník práce v ustanovení § 53 ZP taxativním výčtem vyjmenovává situace, ve kterých je zaměstnavateli zakázáno dát zaměstnanci výpověď v ochranné době. Nicméně navazující ustanovení § 54 ZP určuje z tohoto zákazu výjimky, neboli stanoví případy, na které se zákaz výpovědi zaměstnanci nevztahuje.
Nastávají situace, že i v případě, kdy byly splněny výpovědní důvody, je zakázáno dát zaměstnanci výpověď. V této chvíli přichází do hry ochranná doba, tedy období, během kterého nemůže dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď. Ochranná doba však nemá vliv na skončení pracovního poměru sjednaného na dobu určitou, kdy pracovní poměr skončí, i kdyby byl zaměstnanec v této době v pracovní neschopnosti. Ochranná doba, tedy zákaz výpovědi ze strany zaměstnavatele, trvá po dobu, kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou nebo zaměstnankyně či zaměstnanec čerpají rodičovskou dovolenou. Ochranná doba také trvá po celou dobu těhotenství. Výpověď z pracovního poměru by nebyla platná ani tehdy, kdyby například bylo dodatečně zjištěno, že v době zaměstnání byla zaměstnankyně již těhotná. V takovém případě postačí, aby zaměstnankyně prokázala tuto skutečnost lékařským potvrzením.
ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
Podle § 7 odst. 1 písm. c) a d) ZVZP je stát prostřednictvím státního rozpočtu České republiky plátcem pojistného za příjemce rodičovského příspěvku, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění. S účinností od 1. 4. 2012 je stát plátcem pojistného i za muže na rodičovské dovolené. Pokud je osoba (muž nebo žena) zařazena u své zdravotní pojišťovny alespoň po část kalendářního měsíce v některé z těchto kategorií, má v příslušném měsíci z pohledu zdravotního pojištění vyřešen svůj pojistný vztah po celý tento kalendářní měsíc.
Po narození dítěte se na zákonného zástupce vztahuje povinnost přihlásit toto dítě do 8 dnů po narození u té zdravotní pojišťovny, u které je v den narození pojištěna jeho matka. Není-li matka narozeného dítěte zdravotně pojištěna podle zákona č. 48/1997 Sb., stává se dnem narození dítě pojištěncem zdravotní pojišťovny, u které je zdravotně pojištěn otec dítěte v den jeho narození. Nesplnění této povinnosti je pod sankcí, neboť za narozené dítě platí pojistné na zdravotní pojištění taktéž stát. Po ukončení mateřské a rodičovské dovolené může být žena nadále zařazena u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, kde hradí pojistné stát, a to jako příjemce rodičovského příspěvku. Tato kategorie se pak ukončí jeho odejmutím.
PRACOVNĚPRÁVNÍ ASPEKTY
V případě dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance je zapotřebí rozlišit, zda:
-
zaměstnavatel podal zaměstnanci výpověď v době pracovní neschopnosti (v ochranné době), nebo
-
výpověď byla podána před vznikem pracovní neschopnosti.
Podal-li zaměstnavatel výpověď v době dočasné pracovní neschopnosti nebo v jiném případě ochranné doby, je taková výpověď neplatná. Výjimkou je v tomto směru především situace, kdy si pracovní neschopnost zaměstnanec úmyslně přivodil nebo vznikla-li tato neschopnost…
