Posuzování práce přesčas při pracovní cestě

7.3.20

Posuzování práce přesčas při pracovní cestě

Ing. Karel Janoušek

Dotaz

Zaměstnanec s pracovní dobou od 7.00 hod. do 15.30 hod. byl u zákazníka provést opravu. Z pracoviště odjel v 14.30 hod. vykonávat práci u zákazníka začal v 15.45 hod. Po ukončení práce v 19.15 hod. nejel zpět na pracoviště, ale přímo domů. Může čerpat náhradní volno za dobu od konce jeho pracovní doby až do 20.00 hod., kdy příchodem do bydliště ukončil pracovní cestu?

Právní předpisy

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

• § 42 ZP

• § 78 odst. 1 písm. i) ZP

• § 81 ZP

• § 84 ZP

• § 85 odst. 5 písm. a) ZP

• § 151 ZP

• § 152 ZP

• § 156 odst. 2 ZP

• § 210 ZP

Odpověď

Pracovní cesta je podle § 42 ZP vždy cesta za účelem výkonu práce, tj. výkonu takového druhu práce, který má zaměstnanec sjednán v pracovní smlouvě, nebo činnosti, kterou zákoník práce za výkon práce považuje (např. účast na školení za účelem prohloubení kvalifikace). Pro účely cestovních náhrad se podle § 156 odst. 2 ZP za pracovní cestu považují také cesty uvedené v § 152 písm. b) a c) ZP. Cestovní náhrady pak zaměstnanci přísluší i při dalších cestách uvedených v § 152 ZP.

Během pracovní cesty nevykonává zaměstnanec uvedenou práci zpravidla po celou dobu trvání pracovní cesty. Cestuje z určeného místa nástupu na pracovní cestu do místa, kde má příslušnou práci vykonat, vykonává práci, čeká na materiál apod., odpočívá, cestuje zpět do určeného místa ukončení pracovní cesty. Doba vlastního výkonu práce je tak v zásadě pouze částí celkové doby trvání pracovní cesty. Přesto někteří zaměstnanci chtějí, aby jim byla celá doba trvání pracovní cesty započítána do odpracované doby, požadují přesčasový příplatek, příp. vyžadují souhlas s čerpáním náhradního volna za dobu strávenou na pracovní cestě mimo svou pracovní dobu. Tak však postupovat nelze.

Prací přesčas je podle § 78 odst. 1 písm. i) ZP práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu. Pouze za takovou dobu se poskytuje přesčasový příplatek anebo je, po dohodě se zaměstnavatelem, možné čerpání náhradního volna. To se netýká zaměstnanců, kterým byla stanovena mzda nebo plat včetně práce přesčas.

O práci přesčas na pracovní cestě tak může jít jedině při splnění podmínek uvedených v § 78 a dalších ZP, tj. v zásadě jen tehdy, když zaměstnanec během pracovní cesty provádí výkon práce mimo pracovní dobu stanovenou mu pro příslušný den rozvrhem směn. Prací přesčas na pracovní cestě tedy může být pouze doba výkonu práce konaná na této cestě mimo pracovní dobu zaměstnance.

Pro úplnost je třeba uvést, že podle ustanovení § 78 odst. 1 písm. i) ZP prací přesčas není, napracovává-li zaměstnanec prací konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu pracovní volno, které mu zaměstnavatel poskytl na jeho žádost.

Dále je nutno nezapomenout na to, že uplatňuje-li zaměstnanec pružnou pracovní dobu, pak se, podle § 85 odst. 5 písm. a) ZP, při pracovní cestě pružné rozvržení pracovní doby neuplatní a pro zaměstnance platí předem stanovené rozvržení týdenní pracovní doby do směn určené také pro tento účel zaměstnavatelem (viz § 85 odst. 6 ZP).

Pro správné zjištění, zda během pracovní cesty šlo o práci přesčas, je tak důležitá:

• doba trvání pracovní cesty, tj. doba od nástupu na tuto cestu v zaměstnavatelem předem určeném místě až do doby návratu do zaměstnavatelem určeného místa ukončení cesty,

• pracovní doba stanovená zaměstnanci zaměstnavatelem rozvrhem směn pro příslušný kalendářní den,

• skutečná doba výkonu práce (od – do) v příslušném kalendářním dni.

Doba strávená na pracovní cestě jinak než plněním pracovních úkolů, která spadá do pracovní doby zaměstnance, se podle ustanovení § 210 ZP považuje za překážku v práci na straně zaměstnavatele, při níž se zaměstnanci mzda nebo plat nekrátí. Jestliže však zaměstnanci v důsledku způsobu odměňování mzda nebo plat ušla, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.

To tedy např. také znamená, že čas strávený během pracovní cesty v průběhu stanovené pracovní doby jinak než výkonem práce (např. doba cestování v dopravním prostředku, čekání apod.) je překážkou na straně zaměstnavatele a do odpracované doby se započítává.

Doba strávená na pracovní cestě mimo pracovní dobu zaměstnance, při níž zaměstnanec výkon práce neprovádí, ale výkonem práce není, do odpracované doby se nezahrnuje a mzda nebo plat (a tedy ani náhradní volno) za tuto dobu tak zaměstnanci nepřísluší.

Samotnou dobu trvání pracovní cesty mimo stanovenou pracovní dobu (bez výkonu práce), např. jízdou v dopravním prostředku mimo stanovenou pracovní dobu, tak není možno za práci přesčas považovat. Za takovou dobu tedy zaměstnanec ani nemůže čerpat náhradní volno. Pro práci přesčas musí být totiž splněna podstatná podmínka, a to výkon práce mimo pracovní dobu stanovenou zaměstnanci rozvrhem směn podle § 81 ZP, § 84 a dalších ZP. Jedině tehdy, když zaměstnanec na pracovní cestě vykonává mimo svou pracovní dobu druh práce sjednaný v pracovní smlouvě nebo činnost, kterou zákoník práce za výkon práce považuje, může jít při splnění dalších podmínek stanovených zákoníkem práce o práci přesčas.

Příklad č. 1 - Náhradní volno za pracovní cestu

Zaměstnanec s pracovní dobou od 7.00 do 15.30 hod. byl u zákazníka provést opravu. Z pracoviště odjel k zákazníkovi v 14.30 hod., opravu začal provádět v 15.45 hod. a práci ukončil v 19.15 hod. Od zákazníka nejel zpět na pracoviště, ale přímo domů. Může čerpat náhradní volno za dobu od konce jeho pracovní doby až do 20.00 hod., kdy příchodem do bydliště ukončil pracovní cestu?

Je nutno rozlišovat dobu výkonu práce, dobu překážky v práci na straně zaměstnavatele a dobu strávenou zaměstnancem na pracovní cestě jinak než výkonem práce. Přitom je nutno vycházet z pracovní doby stanovené pro příslušný den zaměstnanci rozvrhem směn a doby skutečného výkonu práce, tj. druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě, příp. činnosti, která se podle zákoníku práce za výkon práce považuje. Pokud byl takový výkon práce prováděn mimo pracovní dobu stanovenou zaměstnanci rozvrhem směn, může jít o práci přesčas, nebo o dobu, jíž zaměstnanec napracovává pracovní volno, které mu zaměstnavatel poskytne na jeho žádost (viz poslední věta § 78 odst. 1 písm. i) ZP). Za dobu strávenou na pracovní cestě mimo pracovní dobu jinak než výkonem práce (např. jízdou…